Chceme tady žít?

Od května 2020 vnímám vnitřní proměny, jimiž každý z nás procházíme ještě intenzivněji.

Co se to děje?

Projevy všemi pády skloňované „TRANSFORMACE“ sic záleží na individuální frekvenci vědomí každého z nás, ovšem nejčastěji prožíváme:

– Konec partnerských vztahů, které působily harmonicky
– Konec dlouholetých přátelství
– Autonehoda, nemoc, či jakékoliv jiné fyzické pozastavení
– Vyhrocení rodinných vztahů
– Pocity, že si s rodiči rozumíme ještě míň, něž předtím
– Krach podniku
– Odchod ze zaměstnání
– Četná nebo nečekaná úmrtí
– Nástupy vnitřní nepohody, kterou nelze konkrétně odůvodnit (úzkosti)
– Pocity prázdnoty
– Kladení si existenciálních otázek, jaký má život vlastně smyls?
– Touha žít jinak
– Deprese
– Pocity vytělesnění
– mnohé další…

Proč byl celý život relativně v pohodě a poslední roky se vše bortí?

Protože z pohledu délky lidského života se to tak doopravdy jeví. Ovšem cyklus univerzálního principu NEUSTÁLE PROMĚNY přírody a Boha v souladu s kosmickým řádem je zde věky a my opět stojíme u možnosti proměny.

Tyto katastrofy přece nemohu přijmout…

A nemohou se jevit jako bezvýchodné pouze proto, že jsme je minulosti sami vytvořili, a nyní čelíme pohledu na konstrukt naší vnitřní reality, která se vně jeví jako skutečná?

Záleží pouze na nás, ZDA SI TUTO PŘÍLEŽITOST UVĚDOMÍME. Čím více se budeme vzpouzet a nechápat, tím budou cykly příležitostí k proměnám důraznější. Dokud nepochopíme…

OK. Ale jak k tomu uvědomění mám dojít? Jak?

Tady máte mou odpověď:

VŠE NELIBÉ, CO SE NÁM OPAKUJE JE ZDE POUZE PROTO, ABYCHOM TO DEFINITIVNĚ OPUSTILI, NEBOŤ JEDINOU JISTOTOU JE ZMĚNA.