Jak zvládnout nečekanou změnu situace

Minulý týden jsem natáčela video k uplynulému víkendu, konkrétně k energeticky silnému datu 17. 7. 2021 (Slunce opozice Pluto). V okamžiku přijímání informací pro znamení Střelce, mi z karetního systému vyletěl symbol VĚŽE. Věž je principem popření starých struktur a jejich nahrazování strukturami novými a já jsem ve znamení Střelce narozena. Vzhledem k tomu, že mne čekal cestovní výlet do Prahy, chvíli jsem nad touto symbolikou transformace rozjímala a současně se těšila na víkend.

Cesta z Olomouce probíhala standardně. Když se však vlak blížil do stance Kolín, znenadání sebou prudce cuknul a my jsme zůstali viset v poli jen několik set metrů od nádraží. Po chvíli se ozval palubní personál se slovy: „Vážení cestující, z důvodu mimořádné události nemůže náš vlak nyní pokračovat v cestě. Předpokládaná doba zpoždění je 120 minut.“ Přesně po hodině se šouravým tempem přiblížil k nástupišti a nám bylo sděleno, ať se přesuneme na náhradní autobusovou dopravu.

Před nádražím to působilo, jako kdyby nastala apokalypsa. Lidé do sebe šťouchali, cpali se jeden přes druhého, aby stihli nastoupit, proto jsem několik autobusů plných nervózních lidí dobrovolně zmeškala. Po chvíli pozorování vidím přijíždět další volný autobus. Přiskočím k řidiči a táži se jej, zda i jeho autobus mohu z důvodu výluky využít. Je mi sděleno, že nikoliv, neboť tento spoj je určen pro odvoz dvou skupin dětí do dětského tábora. Odcházím si smířeně koupit vodu s tím, že počkám. Intuice mi však našeptávala, ať se po chvíli téhož řidiče zkusím zeptat znovu. Zkouším to podruhé. Pan řidič mi ochotně odpoví, ať si nastoupím. Tento autobus je určen pro cestující do Prahy, ale kvůli zajištění dostatku volných míst pro děti, přes které se cpou lidé hlava nehlava, byli nuceni učinit takovéto opatření…

Výborně, jedeme. S vidinou cíle, vodou v batohu, jablkem, knížkou a klidem v duši se těším na dámskou jízdu se svou drahou kamarádkou. Zhruba po 15 km autobus zastaví a hlásí: “Nový Brod, konec trasy. Přesuňte se laskavě na vlakové nádraží směr Praha.”

VĚŽ dle Marseillského tarotu (navrženého koncem 17. století) zachycuje kamennou budovu a dva nešťastníky, kteří v okamžiku úderu blesku do obvodového zdiva, vypadávají z oken.

Pokud přistoupíme k výše popsanému příběhu jako jedna z postav, pravděpodobně nás tíha nečekaných událostí ovládne natolik, že se rozčílíme, zkazíme si den a nevědomě se staneme oběťmi vnějších událostí, neboť budeme úder blesku považovat za něco, co se nás dotýká.

VĚŽ symbolizuje naše zkostnatělé myšlení, které dostává touto situací příležitost, (je podrobeno zásahem shůry), abychom ony staré struktury konečně dokázali přes prožitek přijetí popřít a mohli je nahradit strukturami novými.

JESTLIŽE POCHOPÍME, ŽE BLESKY NEMÍŘÍ NA NÁS, NÝBRŽ NA BUDOVU VĚŽE, UVĚDOMÍME SI SÍLU VLASTNÍHO POTENCIÁLU V INTERAKCI S EXTERNÍ REALITOU.

Chytám do ruky zavazadla a běžím na nádraží, neboť spoj Český Brod – Praha dle vývěsní tabule již nádraží opustil. Opět vnímám své Průvodce, kteří mi jasně říkají ať běžím dál na první nástupiště. Vlak neodjel. Skáču do uličky, div neproletím druhou stranou otevřeným oknem a pomalu zklidňuji svou tepovou frekvenci. Vlak je přeplněn, takže obšťastňuji svým dechem náhodného spolucestujícího a současně si i já nechávám odýchávat svá lýtka fenkou urostlého labradora. Vlak do Prahy dorazil v 18:00 namísto původního času 14:30.

Tento příběh je inspirací, jak podobnou nečekanou situaci nahlížet z různých úhlů pohledu a pokusit se ji uchopit tak, aby s Vámi byla v souladu.

PŘIJETÍ (ať se to může zdát někomu nepochopitelné, nebo příliš ezo) JE JEDNÍM ZE ZÁKLADNÍCH PŘEDPOKLADŮ PRO ÚSPĚŠNÉ ZVLÁDNUTÍ JAKÉKOLIV SITUACE.