Strach a úzkost v nás

Čím více se utahují kohoutky, tím více stínů a nezpracovaných traumat vyplouvá na povrch.

Máme dvě možností, jak sami sebe s blížícím se koncem roku 2021 uchopit.

1. Buďto budeme od našeho nitra utíkat a hledat spásu ve vnějších stimulech, jimiž zacpeme díry v naší osobnosti únikem k jakékoliv formě RAUŠE:

únikem ke sportu – Když je mi divně, jdu si zamakat a hned je mi líp.

únikem do pracovního přetlaku – Když myslím na práci, nemusím se soustředit na to, jak mi je.

únikem k nakupování, jídlu, závislosti na sociálních sítích, kde si před spaním vymýváme mozek sledováním vyretušovaných umělin a pláčeme do polštáře, proč zrovna my se nemáme líp. A to nemluvím o škodlivosti modrého světla z mobilů, televizí a počítačů, jenž nás před ulehnutím totálně rozveze a potom se divíme, že náš cirkadiální rytmus klopýtá jako chromá kobylka.

únikem do vztahů – Když si někoho najdu, bude mi líp a ty divné stavy určitě odezní. Hm, to určitě…

únikem k medikamentům – Je přece úplně v pohodě lupnout si jednou za čas čtvrtku Valetolu nebo se dopovat se více než je zdrávo šalvějí, kozlíkem lékařským, třezalkou, chmelem (často v tekutém skupenství:-))Taky jsem to delala…a nebo dej si hořčík, to Tě uklidní…(zde záleží na záměru).

únikem k promiskuitě

2. Nebo k sobě nicotu, ze které máme strach a nahrazujeme ji raušem, necháme přijít.

Prázdnota klepe na dveře naší duše, abychom ji přijali do našich vod, prošli skrz a za a stali se vědomými bytostmi.

Pokud jí poskytneme právo na existenci a uznáme, že zde je, NICOTA ZE STRACHU A ÚZKOSTI PROCITNE V PLNÝ PROSTOR A POTENCIÁL VŠEHO, CO TOUŽÍ BÝT PROJEVENO.

Takto se staneme vědomými lidmi.

Protože VĚDOMÝ ČLOVĚK JE TEN, KTERÝ SE NEBOJÍ,
NEBOŤ ZNÁ PŮVOD SVÉHO STRACHU A PŘIJÍMÁ JEJ.

Dáte prázdnotě šanci nechat ji k sobě přijít?

Aby to klaplo, potřebujete k tomu dvě věci:
ODVAHU
a
OCHOTU RISKOVAT

Z vlastní zkušenosti Vám mohu říci, že to vždycky vyjde, to vím zcela jiste!